Ubos

Ubos
  • Hmotnost: 50 g
  • Záruka (měsíců): 24
Kód produktu: AD132
Cena bez DPH: 95,00 Kč
Cena s DPH: 95,00 Kč

Nativní názvy: hog plum (prasečí švestka), Java plum (javanská švestka), tropical plum (tropická švestka), marapa, Spanish plum (španělská švestka), acaiba, mopé, jobo, hobo, ubo, žlutý mombin, prune d´or neboli zlatá švestka, tapiriba, manzanita de monte

Používaná část rostliny: vnitřní lýko (Cortex spondii)

Domorodé užití v tradiční jihoamerické etnomedicíně při:

    Kožních chorobách,zánětech, plísních, poraněních pokožky
    Zánětech a infekcích pohlavních orgánů, močového měchýře
    Problémech trávícího traktu  ,vředech žaludku, dvanáctníku, střev
    Tuberkuloze, astmatu
    Revmatismu
    Menstruačních bolestech , zvýšeném krvácení

Popis:

Spondias mombin roste v deštném pralese v pobřežních oblastech Střední a Jižní Ameriky a Asie. Jedná se o vzpřímený strom, dosahující výšky až 80 stop (24 metrů). Kůra kmene je zbrázděna hlubokými rýhami, z nichž často vytéká hnědá pryskyřičnatá látka, které se užívá jako lepidla. Listy a malé bílé kvítky, které přitahují spousty hmyzu, pučí na koncích větví. Aromatické plody, necelé tři centimetry dlouhé, tvaru oválné švestky, mají kožnatou slupku a tenounkou vrstvičku exoticky chutnající dužniny. Strom bývá obsypaný množstvím hroznů, sestávajících z více než dvanácti plodů. Většinu plodu, bohatého na vitamín B1 a C, tvoří oválné semeno.
V Surinamu se plod zpravidla konzumuje ve formě šťávy nebo se nechá povařit s cukrem a existuje zde pořekadlo, že jakmile jednou ochutnáte tropickou švestku, neboli "mopé", jak se jí zde říká, určitě se do Surinamu znovu vrátíte.
Bennet (1992) uvádí užití vnitřní kůry (lýka) mnohými domorodými komunitami Amazonie včetně kmenů Cofan, Quechua, Siona, Shuar a Waorani (Ekvádor), Chacobo (Bolivie), Bora (Perú), Panare (Venezuela). V peruánské Amazonii užívá kmen Campa - Asháninca nálev z vnitřní kůry jako astringent (stahující, svírající, stavící lék). Také jej aplikují v prášku, který předem opraží na otevřené rány (léze) při kožní leishmaniáze (Raynel et al. 1990). Odvar lýka je užíván k vaginálním výplachům a při ošetření hemmorhoidů. (Ayala Flores, 1994). Kolumbijský kmen Tikuna užívá odvar jako analgetikum, kontraceptivum a abortivum (Schultes a Raffauf, 1990). V bolivijské Amazonii připravují náplasti, které aplikují na zlomeniny a podvrknutí. (Killen et al, 1993). Plod je jedlý, při požití většího množství může vyvolávat nauzeu a zvracení (Soukup, 1986). Brack Egg, 1999 uvádí užití spasmolytické, vomitivní, astringentní, antidisenterické, při vaginálních a žaludečních infekcích a dermatitidách, antiastmatické, při erytémech, otocích, laringitidě, psoriáze, žaludečních vředech a leishmaniéze, tuberkulóze a jako kontraceptiva podávaného v průběhu menstruace.
Plod obsahuje v průměru 36% dužiny 10% obalu, zbytek tvoří endokarp. Byla stanovena následující sloření dužiny (ve 100 gr.) - H2O - 72,8 - 88,5 gr.,proteiny 0,6 - 1,4 gr., lipidy 0,1 - 2,1 gr., uhlovodany 8,7 - 14,2 gr., vláknina 0,6 - 1,2 gr., popel 0,4 - 0,6 gr., převoditelné cukry 6,7 - 9,4 gr., Ca 26 - 31,4 mg., P 27 - 40 mg., Fe 2,2 - 70,5 mg., kys. L-askorbová 11 - 166 mg., karoteny 70 - 71 mg., niacin 0,5 mg., pyridoxin 0,67 mg., riboflavin 0,05 - 0,19 mg., tiamin 6,74 - 9,41 mg a stanovena energetická hodnota 100 gr. dužiny v rozmezí 21,7 -70 kal.. Brack Egg, 1999 ). Plod dále obsahuje silice s převahou ocimenu, karyofylenu, množství cukrů s převahou arabogalaktanů, arabinosy a xylosy. V různých částech rostliny byla detekována přítomnost tříslovin a saponinů (Offiah a Anyanwu, 1989). Studie in vivo prokázaly abortivní efekt vodného roztoku na potkanech, přestože nebyly pozorovány kontrakce dělohy. Druhy rodu Spondias vykazovaly protibakteriální aktivitu při pro člověka patogenních enterobakteriích. (Cáceres et al. 1990) Obsažená kyselina anakardová vykazuje v experimentu inhibici beta - laktamázy. Dále z rostliny vyizolovaná kafeoylhydroxycitronová kyselina vykazuje pozitivní antivirotický účinek, série 6-alkenylsalicylových kyselin se signifikantním antibakteriálním a molluscicidním účinkem.
Siang, 1983 odkazuje vzhledem k vysokému obsahu tříslovin u druhů rodu Spondias na ethnomedicinální užití kůry při ošetření popálenin na kůži. Roth a Lindorf, 2002 odkazují na četná užití v etnomedicíně, mimo jiné na užití vodného extraktu při infekcích způsobených Candidou albicans, dále na užití při metrorhagii, polymenorhei, dále užití odvaru při svalové bolesti, bolestech břicha, nephritidě a při čištění otevřených ran s dalším odkazem na užití při ošetření popálenin na kůži.
Kontraindikace:

Těhotenství, očekávané těhotenství
Vedlejší účinky:

Nejsou popisovány.
Tradiční etnomedicinální léčebný předpis:

V peruánské přírodní medicíně je doporučeno 3-5 g mleté kůry / lýka na 1 litr vody, připravit odvar a popíjet 3 x denně šálek (ca 200 ml.). Při kožních obtížích se kombinuje pití s potíráním postižených míst odvarem (2 x denně).
V tradiční surinamské medicíně se šťávy z listů užívá k léčbě: očních zánětů, průjmu, doprovázeného křečemi, a pohlavních nemocí (vývar z listů). Více informací získáte na stránce o standardních přípravách bylinek.

Fytoterapeutické vlastnosti:

Astrigentní, antiastmatický, antidisenterický, spasmolytický, dermatický, depurativní
Fytochemické složení:

α-pinen, arabinosa, d - limonen, arabogalaktany, karyofylen, kys.anakardová, kafeoylhydroxycitronová, L - askorbová, 6-alkenylsalicylová, pelandjuaiková, karoteny, karyofylen, ocimen, vit.: A, B1, B2, B5, C, xylosa, Ca, P, Fe

—————